16. a 17.3. Ko Lanta kolem dokola a Bananove rybicky

Zdravime z Moskvy. Tentokrat bohuzel z konce nasi cesty. Vstavali jsme pred sedmou a uz je pro nas po desate vecer, ja uz jsem docela jeta, v letadle jsem nic nenaspala. Posledni dny nebyl moc prostor pro popisovani zazitku, tak to ted trosku napravime.
V sobotu jsme se rozhodli prozkoumat zbytek neznameho uzemi Ko Lanty - najeli jsme asi 80 km. Jak mi jeste nekdo bude mluvit o thajske masazi vzpomenu si spis na to, jak jsem ze skutru mela promasirovany zadek:-)
Navstivili jsme nejvetsi vesnici na ostrove Ban sala dan, nijak zvlast nas teda nenadchla, neni tam moc k videni, spise je to zakladna pro potapece. Ani mistni plaz zvlast neohromila; kralovala pouze v jednom - poctu lidí (predstavte si skoro prazdou plast v chorvatsku nebo italii - ale nam se to zdalo uplne preplnene:-)
Po kratke bource, kterou jsme preckali nekde pod strechou, jsme se vydali na vychod do nejstarsiho pristavu a mestecka na ostrove (na jmeno si nevzpomenu, ani kdybyste me zabili, ale mistr P. Zajiste posleze doplni:-) Meli tam sto let stare drevene baraky, celkem hezke, prijemne obchudky a restaurace, jen ty ceny byly nejake zapadni - ale spise svedske nez ceske.
Projeli jsme dalsich par rybarskych vesnicek, kam turistova noha casto nevkroci a nasledne zapadli do baru na vyhlidce - vystavenem z teakoveho dreva. Dali jsme si ovocny shake a nikym neruseni potichu rozjimali pri vyhledu na okolni more a ostruvky, az nez se den uplne nerozloucil.

Na posledni den jsme zakoupili lodni vylet long tailem (mistni drevene rybarske barky) na 4 ostrovy. Na prvni dva ostrovy jsme nevkrocili - byly skalnate, ale zastavovali jsme kvuli pozorování podmorskeho zivota pres sklo potapecskych bryli. Bylo to neskutecne... Desitky druhů rybek po stovkach kusu...male, velke, pruhovane, puntikate, duhove:-) Taky byla k videni jedna murena - tak metrova, spoustu jezku - tak pulmetrovych, koraly a spoustu dalsiho, co nejsem schopna pojmenovat.
V agenture, kde jsme zajezd koupili nam rano dali trs bananu, ze pry pro rybky. No malem jsme si tukali na celo - copak ryby jedi banany:-)
K nasemu udivu - jedi:-) :-) :-)
Kdyz pod hladinu vnorite banan, z mirumilovnych rybicek se razem stanou pirane. Okamzite jich kolem sebe mate na stovku, vsechny ohlodavajici banan - no semtam se nestrefi a tak vezmou zavdek i vasim prstem, nastesti jsou to jen takove dobance.
Po udani vsech bananu jsme vyrazili na pravy tichomorsky ostrov ze stranek katalogu - bily pisek, tyrkysove more..raj (dalsi z mnoha?).
Tam nas nakrmili, vykoupali jsme se a vyrazili jsme k poslednimu divu - smaragdove jeskyni.
Zastavili nam zase u skalnateho ostrova, navlikli nas do vest

Zbytek pozdeji ...

15. 3. Na planete opic

S jednodenním zpozdenim jsme vyrazili do NP na jihu Ko Lanty. Puvodne jsme chteli vyrazit uz 14.3., ale nakonec jsme to o den odsunuli a probrouzdali dalsi plaze :-)

Do parku jsme vyrazli casne z rana abychom si ho za poplatek 200 BHT/os uzili co nejvice. Park sam o sobe neni nic moc a jde jim jen 1, 7 km dlouha naucna stezka tropickym pralesem. Nejvetsim lakadlem je totiz nejjiznejsi plaz Ko Lanty s nadhernym piskem. Po prijezdu jsme zamirili hned na onu plaz, at si ji uzijeme  dokud  neni poledni slunicko a pres poledne at jsme pekne ve stinu.  Plaz byla nadherna a klid vyrusovali jen obcasni turiste z Francie. Byla pekne do oblouku s majakem na konci.

Na obed jsme se vydali do mistni jedine restaurace. Kde opet prevladala thajska prezamestnanoc tj. tri znudene osoby sedely za pultem vcetne jednoho shemale. Spolecnost jim, ale delaly vychytrale opice. Doslova mali zlodejickove, kteri cihali v zaloze na svou sanci ukrast nevedomym turistum jidlo primo z ruky. Jedna turistka si prisla  koupit nanuk a pri prehrabovani v boxu se k ni pomaloucku priplizila opice a vytrhla ji vybrany nanuk primo z ruky a pelasila s nim pryc. Nam pak k jidlu prinesli prak at mame opice cim odhanet. Bylo videt, ze opice vi co prak dovede, stacilo o vytahnout a hned se dekovaly pryc.

Po obedejsme vyrazili do pralesa na stezku. Vzali jsme to pres doslova prazdne informacni centrum parku a dost nas udivovala informace ze stezku mame projit za 2 hodiny. Trochu divne kdyz ma jen 1,7 Km. No rychle jsme zjistili ze cesta je dlazdena tisici schody a to jeste ruzne vysky. No za chvili jsme byli mokri na kost. Kombinace schodu, 35C  a 90% vlhkosti byla silena. Doslova z nas lilo. Cestou jsme zkoukli termitiste, plno mistnich stromu a lijan. Zahral jsem si  i na Tarzana vyzkousel jestli me udrzi :-)   Nafotil jsem par jesterek a videli jsme i nejakeho hada. S urcenim pockam na tatku.

Po prochazce jsme opet zamirili do more :-) Bohuzel uz byl odliv a tak jsme museli hledat misto kudy na volne more. Zatimco jsme se koupali nasly nas batoh opice :-(  Nastesti neprisly na to jak otevrit hlavni komoru a tak nam jen vyhazely veci z postrannich kapes a zhltly jednu smetanu do kavy a moji pohotovstni zasobicku leku na tlak a ibuprofeny. Uz to vidim jak se pak parku plouzily jako matohy :-).

PaK

13.3. Hra na Robinsony

Sedime na verande, popijime 8% pivko, ktere se ukazalo byti spise ciderem, a kolem slejvak. Nadherne se procistil vzduch a ochladilo se na 29 stupnu - je proste prijemne.

Dnes dve zasadni zmeny - zmena ubytovani a zmena dopravniho prostredku (z Yamahy na Hondu). S obojim jsme spokojeni. Mame bungalow a muzeme navstevovat bazen sousedniho resortu.

Vcera vecer jsme nasli plaz mezi utesy, ktera je krome maleho baru, provozovanem morskymi cigany, uplne opustena. Dali jsme si koupel pri mesicku a pozorovali hvezdy - nocni obloha je tu uplne jina - poznali jsme souhvezdi blizencu a Sirius.

Dnes odpoledne jsme tam vyrazili opet...dali jsme si napoj z kokosoveho orechu - pak nam ten kokos rozsekal - byl vyborny.

Taky jsme snorchlovali, pozorovali mistniho rybare a mistr P. Zahledl pulmetroveho ctverzubce.

Po zapadu slunce v sedm hodin jsme se vydali domu - cestou se jeste zastavili zbastit sumce a polevku z morskych plodu s kokosovym mlekem. Proste takovy normalni den:-)

Nez jsem to dopsala, bourka se prehnala a zitra bude zase hezky:-)

K&P

11. a 12.3. U muslimu na Ko Lante

Ostrov prevazne muslimsky, z mistniho rozhlasu je slyset pet krat denne muezin jak svolava sve verne k motlitbe.
Zenske v satcich (burky jsme nevideli), ale jinak nas to nijak neovlivnuje. Akorat vcera vecer koukame, proc si chlap na navsi myje nohy a ejhle, vedle nenapadna mesita a on si to straduje na vecerni motlitbu. Prekvapilo me, ze nektere muslimske holcicky zahaluji uz i dvoulete  obvykle je toaz kolem 12, 13 let...

Plaze jsou tu nadherne, turisty abys pohledal. Stridaji se tu pisecne plaze se skalnatyma - takze pod vodou zivo - rybky vsech barev, P. videl i morske jezky a nafouklou rybu podobnou te Fuga (jedovate) rybe, jen byla hranatejsi.

Jen v nasi cenove kategorii je tu daleko mene ubytovani na vyber. 1. noc jsme to meli zarizene pres web - opravdu hezky bungalov s lednickou!!!! (vychlazena slivovice chutna daleko lepe nez 40 stupnova;-)
-  meli tam krasnou slevu, ale jen na tu jednu noc. Ted mame ubytko primo u plaze (takove mestske, kde se ti turisti soustredi) - pokoj se sprchou, ale zachod spolecny, okna k ceste. Vzali jsme to na dve noci, zitra uz snad nekde jidne, rada bych se poradne vyspala:-)

Miri sem hodne severanu, hlavne svedu, takze tomu odpovidaji i ceny jidla - asi tak jak u nas v restauraci - to jsme trochu necekali. Nasli jsme ale jednu malou jidelnu, kde se to da a vari vyborne, tak chodime kazdy den tam...

Jinak mame opet pujceny skutr, neni to tu tak kopcovite, cesta ovsem letita a misty dost rozbita. Vyhody to ma - mistni jezdi pomalu:-)) Je obvykle videt na skutru mamku, za ni sedi starsi decko (tak sesti lete)a  u riditek stoji dalsi dve - dvou  a tri lete. Nekdy to starsi vzadu drzi jeste mimino. Helmy samozrejme nemaji.... my je mame:-)

Uz jsme obhlidli par plazi a narodni park po tme bez vstupneho. Clovek se tu citi jako v nejakem zapomnenutem raji - skoro nikde nikdo.

Zpravy dne: 1. skutr nam pujcili s pichlou pneu - mysleli jsme, ze jen vyfoukla, ale dnes se definitvne vypustila
2. mame vyprane pradlo - jak malo staci ke stesti:-)

Dobrou

K&P

9.3. Posledni den na severu a10.3. presun na jih

Posledni dobou jsme se nejak nedostali ke psani, radsi jsme uzivali a vecer uz nebyla sila.

Zaverecny den v Chiang mai jsme navstivili blizkou vesnici Bo sang - znama pro vyrobu papirovych slunecniku a dreveneho nabytku apod. Prosli jsme tam spoustu obchudku, vesnice celkem prazdna bez turistu. Po predchozim dni v horach s prijemnou teplotou jsem se citila ok pouze kdyz jsme se na chvili zastavili v tescu (klimatizovanem) pro vodu. Jinak z nas lilo jako z konve. Zpatky v Chiang Mai jsme jeste navstivili mistni park, kde jsme na trave pojedli obed. Pak uz jen vraceni skutru (bez ztraty kyticky), navsteva sobotniho bazaru - tam zas byo turistu prehrsel a severothajska masaz Tok sen - proste jsem se nechala mlatit drevenym kladivkem pres drevene dlato - ma to uvolnit bloky a zharmonizovat enrgeticke drahy. Citim se uplne bajecne (teda citila, chtelo by to dalsi:-) Mistr P. je tradicionalista a tak si dal radsi masaz zad a krku;-)

Dalsi den ranni vstavani a let do Hat Yai (dole u Malajskych hranic). Vsechno probehlo ok, zadne zadrhele, nebo uz si je nepamatuju:-)

Na letisti jsme se informovali na primy spoj na ostrov Ko Lanta, kam jsme meli namireno. Tak pry kazdy za 1000 B...fiha, to je skoro tolik, co letecky presun o 1200 km. Pekne jsme podekovali a sli na bus:-)
Nebyli jsme si jisti, jak se presne na Ko Lantu  dotaneme, ale verili jsme, ze urco levneji. Koupili jsme listek na hromadne taxi na stanoviste minivanu, tam jsme koupili listek na minivan do Trangu - jede az je plny - meli jsme stesti, za dvacet min jsme byli na ceste (asi dve hodky do trangu) a tam listek na dalsim minivan az na Ko lantu (celkem na ta sranda stala 900 B dohromady - a dve hodky navic). Ridic nas dokonce hodil az k hotelu (ktery jsme si on-line zabukovali po ceste).
Po 13 hod cestovani v osm vecer jsme toho meli tak akorat dost, ale jeste jsme se zasli privitat se s morem kratkou nocni koupeli.
Voda prijemne chladiva:-)

K&P

7. a 8.3. Chiang Mai

Zdravime ze severu!!
Uz je po pul noci a jsem se zavazala, ze budu plodit nejaky clanek... Davam si slivovici na kuraz (dekuji tati a Jirko za prisun) a jdu na to:-)
Rano na nadrazi se o zastup turistu z vlaku perou taxikari, my cekame a hledame jeste jednou v mape, kam ze se to chceme vydat (hotel jsme si nerezervovali). Taxikari jsou tu zmlsani anglanama a nemcema, kteri zaplati, kolik si reknou a hazi premrstene ceny, nakonec ukecame 80 B do centra. Ubytko najdeme drive nez jsme cekali, takze v deset uz jsme ubytovani a po sprse a vyrazime do viru deni. Chiang Mai je zname jako mesto chramu (budhistickych WATU) - ma jich tu byt pres 300. Mame vypsane ty hlavni, urcime trasu a kdyz je po ceste dalsi, navstivime taky. Myslim, z hned prvni den jsme jich dali pres 30. Svou kulturni a historickou povinnost tedy povazujeme za splnenou.
Jelikoz nezijeme ze vzduchu, je treba i neco pojist. Je tady jidelen, restauraci a stanku vice nez obvykle a hodne je jich zamereno na turisty (zapadni jidlo nebo thajske za zapadni ceny) nechavame si poradit pruvodcem. 1. typ vysel - vegetarianska restaurace - vyborne.... 2. typ - take vyborne, cena vyssi, krasne prostredi, ale porce vypada spise jako predkrm ( Mistr P. mi to vycita jeste ted:-) Vecer uz uchozeni navstevujeme nocni bazar, je tam tolik stanku, ze Vas uplne prejde chut nakupovat. Taky je tam jidelni sekce - je treba vymenit Bathy za kupony, ktere pak vyuzijete u mistnich 30 stanku s jidlem - od thajskych pres indicke, cinske az po ovocne shaky.
Pak uz jsme padli za vlast.

Dalsi pulka a muzeme psat dal (Na P. bonznu, ze si tu kupuje mistni Whisky znacky Hong Thong z ryze a notne ji dava zabrat).

Rano snidame veprovy vyvar s nudlemi  a ja se psychicky pripravuju na nocni muru - zase pujcujeme motorku. Na ostrovni jizdu jsem si zvykla, dokonce se mi zalibila, ale tady jsme v precpanem meste (cca 200 000 obyv.), kde se houby vyzname. Dnesnim cilem je Hora Doi Suthep (1676 m) - na ni Wat Phra That a zimni kralovsky palac a mozna nejaka Hmongska vesnice. Chiang Mai je ve vysce 266 m.n.m. Takze prevyseni jak slak.
Nebudu napinat, nikde jsme se neztratili, s nikym jsme se nesrazili a serpentiny jsme taky zvladali. Chram moc hezky, opravdu poutni misto severu, milion lidi, ale taky prijemna teplota. Neni to suche jako u nas cestou k poutnim kostelum a tak kupujeme smazene klobasy na spejli, smazene banany se spejli a nahore skvele Latte:-)

Zimni palac se zahradou otevren, kralovska rodina tu zrovna nevegetila. Mistni prezamestnanost je opravdu jedinecna. Na kazde cesticce jeden hlidac, ktery rika kudy muzete  jit dal. A ta jejich zaliba pro uniformy - kazdy procvakavac listku, hlidac, uklizec ma uniformu s frckama (zenske taky) - bud je to fakt vojensky stat nebo maji uniformarskou uchylku.
Pak se rozhodnome pokracovat dal do dzungle, po uzoucke asfaltce, moc turistu uz nepotkavame. Mijime kavovnikovou plantaz uprosted pralesa, kde davame kafe typu arabica. Dojedeme az do hmongske vesnice - je uz pozde odpoledne, turisty uz necekali, stanky pozavirane, kostymy sundane a probiha normalni vesnicke nicnedelani s pobihajicimi kohouty po navsi.

Cestou zpet se zastavujeme u vodopadu, kde je dost vody na koupani a skoro nikdo okolo. Az na 20 mnisskych teenageru, kteriz nas maji docela bzundu, asi hlavne z bile Farang (v thajstine cizinec) lady v plavkach. Voda celkem zimna, takze vitane osvezeni.

Do mesta vjizdime po setmeni a tu jizdu, to jsme jeste nezrali. Zacpa ve trech pruzich v kazdem smeru, jen skutry a motorky mezi ostatnima nehorazne klickuji. Prece nebudem za voly a nebudeme hodinu cekat poctive zarazeni, tak se pridavame k mistnimu adrenalinovemu sportu a klickujeme. Nutno uznat, mistni ridici vetsich dopr. prostredku s tim pocitaji a jsou predvidavi  a docela ohleduplni.

Predposlednim bodem dnesniho programu je hadejte co? Samozrejme vecere. Aby se nam nestalo co vcera s typem c. 2., vybiram Zradelni trh tahnouci se podel ulice asi 300 m. Tam si snad vybereme oba.
Trhame si vlasy!!! Pochopili jsme, ze jidla, co jsme do ted pozreli, byla predrazena  a vyber vlastne taky nic moc. Tady je skoro vsechno - morske plody, maso, nudle, sladke, ovoce...na konci ulice stolecky, takze clovek si nakoupi, co hrdlo raci a pak si to odnese nakonec a tam to vsechno zbasti!
A nam se teda racilo:-)
Jako predkrm jsme zvolili jemne ogrilovanou chobotnici prelitou ostrou omackou z chilli papricek. Hlavni chod se sestaval z ryze, veproveho s houbama, bylinkama a zeleniny, nasledovalo sushi (10 ks za 30 kc) s wasabi; pokracovali jsme uzenou sladkovodni rybou (blize nejsme schopni specifikovat). Jako desert vyhrala palacinka s banany prelita cokoladou. Jeste jsem mela v merku ovocny shake, ale kokosovy nebyl, a tak jsme se rozhodli zbytecne se neprecpavat.

Definitivni teckou dne byla hodinova thajska masaz, asi neni treba nic dodavat...

Dobrou noc.

K&P

6.3. Zacatek cesty do tramtarie, rozumej BKK potazmo Chiang Mai

Dva dny zpet jsme si koupili listky na dopravu do BKK. Kupovali jsme to v mistni cestovce. Ochotna thajka s nami asi trikrat prosla vsechny mozne druhy dopravy. Autobus jsme z casovych duvodu zavrhli a zvolili mirne drazsi minivan s odjezdem v sest rano :-(
S tim, ze jsi slecna poznacila nas hotel, ale presto doporucila dojit na hlavni cestu.

Rano pred sestou jsme si to prihasili na hlavni cestu. Jeste rozespali rozeznavame prvni projizdejici minivany. Nikdo nas, ale nechce nabrat. Ve 6:45 zaciname byt nervni a volam na cislo do cestovky. Asi pet minut vysvetluji stejne slecne co nam to prodala, ze stale cekame a nikdo nas nenabral. Ona tedy, ze zkontroluje situaci a zavola mi. Mezi tim nam jeden minivan zastavi, ale odveti, ze nas teprve prijede.

Se sedmou hodinou volam znovu do cestovky a slecna se omlouva, ale ridic nas nejak minul. Ze pry nam zaridila dalsiho. Po chvili nas vyzvedne mistni taxi, a zaveze do cestovky, kde nam sdeli, ze nas minivan uz je na trajektu a dalsi, ze jede az jednu. To je pro nas pozde. Nakonec nam nabidnou zpet penize a ze nas taxik hodi na do pristavu a tam si koupime listek od konkurence, ktera jede casteji. Bereme. Taxik nas vyhodi u privozu a v budce kupujeme listky za 300 BHT na minivan co ceka na pevnine. Nalodujeme se a doufame, ze na brehu opravdu nekdo bude. Listky co mame v ruce jsou v thajstine a pripominaji vice toaletak nez cestovni doklad.

Na pevnine nas odchytava dalsi pani z cestovky s tim, ze mame pockat nez pojede minivan. Ok, tak to vypada nadejne. Za chvili prijde nejaky thajec koukne na listky a rika, ze pojedeme taxikem. No jsme z toho vedle jak ta jedle. Vyrazim na parkoviste poptat jak se to ma. Ale nic se nedozvim. Pri navratu do haly nas jiny thajec posila k taxi. A fakt, je tady mistni taxi, rozumej pick-up s podomacku dodelanou korbou na sezeni. Za chcili dorazi thajec a cpe nas s dalsimi turisty dovnitr. Toz se ho nervozne ptam, ze v tomhle snad nepojedeme do BKK. A ne ze nas jen hodi k zastavce minivanu. No doslova hodi. Jede totiz stovkou pres vesnice i pole. Mame na korbe co delat, at nas nekde nevysype.

Spolu s nami cestuje jeste postarsi par Nemcu. Docela zvlastni dvojka. Pani je je tak trochu zrala do blazince, ale co aspon je sranda. Umi neco thajsky, tak se snazi doptat jak to teda vlastne pojedeme. Po pul hodine dorazime do vetsiho mesta vychodne od Tratu (hl. m. mistni provincie) a, ze minivan za chvili prijede. A vskutku za 15 minut je tu dodavka typu VW transporter pro 11 lidi. Nasoukame se dovnitr, na mne vyjde misto az vzdu, Kacmi mi nedrzela flek, kdyz jsem nakladal batohy. OK, co se da delat. sedacku si nemuzu polohovat, ale zase mam mista pro dva. Cestou BKK zpovidame Nemce, co jsou zac. A pry, ze uz 15 let jezdi do Thajska. Poradi nam i ukrytou plaz na Ko Lante (nas budouci cil:-) ) a, ze pry pokud mame radi plaze, tak at jedeme priste na Filipiny. Ze je to tam jeste mene turisticky rozvinute, a tak je tam mene turistu, prijemni lidi a nadherne plaze. Jen, ze jidlo nestoji za nic. No uvidime, treba se na akcnich letenkach neco v budoucnu najde. Do BKK prijizdime opet pekne naklepani, neb ridic jel opet jako prase, ale zato nacas. Vystupujeme na Victory Monument, Sky trainem a metrem prijedeme na nadrazi. Tady jsme si chteli dat bagly do uschovny (podle LP 10 BHT za den), ale ceka nas neprijemny sok, chcou 70 za den za bagl. Pekny ojeb. No nic 140 BHT, nedame za dve hodky. A tak obsazujeme lavicky v prostorne cekarne, stridame se na strazi. Pak zajedeme do mistni "nadrazky" (pro Talageho a Joseho mam fotky :-) ). Davam si obligatni Pad Thai a je to jen prumer, ale i tak skvely. Vracime se na lavicku a stridame se navsteve sprchy, ja jeste chvili obdivuju mistni Thajku co vypada stezi na dvacet a ma za manzela notne obtloustleho a stareho Thajce a tak lete dite. No proste, tady je to normalni. Casto vidime na ulici Thajku zavesenou do notne starsiho pana ze "Zapadu." Nas vlak vyjede s 20 min zpodenim, ale to nam je jedno. Vice nas trapi ze, sedime u okna, ktere je zamlzeme a neni z nej videt a tak furt koukame k sousedum, abychom neco videli. Jizda v noci je Ok a ve vlaku je docela klid, luzkova uprava hodne dobra. Oproti Indii ucineny polstrovany Luxus. Rano se budime docela vyspani a za dve hodky jsme v Chiang Mai. PaK PS: Fotky dodame posleze, jsem rad ze uploadnu aspon text.