16. a 17.3. Ko Lanta kolem dokola a Bananove rybicky

Zdravime z Moskvy. Tentokrat bohuzel z konce nasi cesty. Vstavali jsme pred sedmou a uz je pro nas po desate vecer, ja uz jsem docela jeta, v letadle jsem nic nenaspala. Posledni dny nebyl moc prostor pro popisovani zazitku, tak to ted trosku napravime.
V sobotu jsme se rozhodli prozkoumat zbytek neznameho uzemi Ko Lanty - najeli jsme asi 80 km. Jak mi jeste nekdo bude mluvit o thajske masazi vzpomenu si spis na to, jak jsem ze skutru mela promasirovany zadek:-)
Navstivili jsme nejvetsi vesnici na ostrove Ban sala dan, nijak zvlast nas teda nenadchla, neni tam moc k videni, spise je to zakladna pro potapece. Ani mistni plaz zvlast neohromila; kralovala pouze v jednom - poctu lidí (predstavte si skoro prazdou plast v chorvatsku nebo italii - ale nam se to zdalo uplne preplnene:-)
Po kratke bource, kterou jsme preckali nekde pod strechou, jsme se vydali na vychod do nejstarsiho pristavu a mestecka na ostrove (na jmeno si nevzpomenu, ani kdybyste me zabili, ale mistr P. Zajiste posleze doplni:-) Meli tam sto let stare drevene baraky, celkem hezke, prijemne obchudky a restaurace, jen ty ceny byly nejake zapadni - ale spise svedske nez ceske.
Projeli jsme dalsich par rybarskych vesnicek, kam turistova noha casto nevkroci a nasledne zapadli do baru na vyhlidce - vystavenem z teakoveho dreva. Dali jsme si ovocny shake a nikym neruseni potichu rozjimali pri vyhledu na okolni more a ostruvky, az nez se den uplne nerozloucil.

Na posledni den jsme zakoupili lodni vylet long tailem (mistni drevene rybarske barky) na 4 ostrovy. Na prvni dva ostrovy jsme nevkrocili - byly skalnate, ale zastavovali jsme kvuli pozorování podmorskeho zivota pres sklo potapecskych bryli. Bylo to neskutecne... Desitky druhů rybek po stovkach kusu...male, velke, pruhovane, puntikate, duhove:-) Taky byla k videni jedna murena - tak metrova, spoustu jezku - tak pulmetrovych, koraly a spoustu dalsiho, co nejsem schopna pojmenovat.
V agenture, kde jsme zajezd koupili nam rano dali trs bananu, ze pry pro rybky. No malem jsme si tukali na celo - copak ryby jedi banany:-)
K nasemu udivu - jedi:-) :-) :-)
Kdyz pod hladinu vnorite banan, z mirumilovnych rybicek se razem stanou pirane. Okamzite jich kolem sebe mate na stovku, vsechny ohlodavajici banan - no semtam se nestrefi a tak vezmou zavdek i vasim prstem, nastesti jsou to jen takove dobance.
Po udani vsech bananu jsme vyrazili na pravy tichomorsky ostrov ze stranek katalogu - bily pisek, tyrkysove more..raj (dalsi z mnoha?).
Tam nas nakrmili, vykoupali jsme se a vyrazili jsme k poslednimu divu - smaragdove jeskyni.
Zastavili nam zase u skalnateho ostrova, navlikli nas do vest

Zbytek pozdeji ...

15. 3. Na planete opic

S jednodenním zpozdenim jsme vyrazili do NP na jihu Ko Lanty. Puvodne jsme chteli vyrazit uz 14.3., ale nakonec jsme to o den odsunuli a probrouzdali dalsi plaze :-)

Do parku jsme vyrazli casne z rana abychom si ho za poplatek 200 BHT/os uzili co nejvice. Park sam o sobe neni nic moc a jde jim jen 1, 7 km dlouha naucna stezka tropickym pralesem. Nejvetsim lakadlem je totiz nejjiznejsi plaz Ko Lanty s nadhernym piskem. Po prijezdu jsme zamirili hned na onu plaz, at si ji uzijeme  dokud  neni poledni slunicko a pres poledne at jsme pekne ve stinu.  Plaz byla nadherna a klid vyrusovali jen obcasni turiste z Francie. Byla pekne do oblouku s majakem na konci.

Na obed jsme se vydali do mistni jedine restaurace. Kde opet prevladala thajska prezamestnanoc tj. tri znudene osoby sedely za pultem vcetne jednoho shemale. Spolecnost jim, ale delaly vychytrale opice. Doslova mali zlodejickove, kteri cihali v zaloze na svou sanci ukrast nevedomym turistum jidlo primo z ruky. Jedna turistka si prisla  koupit nanuk a pri prehrabovani v boxu se k ni pomaloucku priplizila opice a vytrhla ji vybrany nanuk primo z ruky a pelasila s nim pryc. Nam pak k jidlu prinesli prak at mame opice cim odhanet. Bylo videt, ze opice vi co prak dovede, stacilo o vytahnout a hned se dekovaly pryc.

Po obedejsme vyrazili do pralesa na stezku. Vzali jsme to pres doslova prazdne informacni centrum parku a dost nas udivovala informace ze stezku mame projit za 2 hodiny. Trochu divne kdyz ma jen 1,7 Km. No rychle jsme zjistili ze cesta je dlazdena tisici schody a to jeste ruzne vysky. No za chvili jsme byli mokri na kost. Kombinace schodu, 35C  a 90% vlhkosti byla silena. Doslova z nas lilo. Cestou jsme zkoukli termitiste, plno mistnich stromu a lijan. Zahral jsem si  i na Tarzana vyzkousel jestli me udrzi :-)   Nafotil jsem par jesterek a videli jsme i nejakeho hada. S urcenim pockam na tatku.

Po prochazce jsme opet zamirili do more :-) Bohuzel uz byl odliv a tak jsme museli hledat misto kudy na volne more. Zatimco jsme se koupali nasly nas batoh opice :-(  Nastesti neprisly na to jak otevrit hlavni komoru a tak nam jen vyhazely veci z postrannich kapes a zhltly jednu smetanu do kavy a moji pohotovstni zasobicku leku na tlak a ibuprofeny. Uz to vidim jak se pak parku plouzily jako matohy :-).

PaK

13.3. Hra na Robinsony

Sedime na verande, popijime 8% pivko, ktere se ukazalo byti spise ciderem, a kolem slejvak. Nadherne se procistil vzduch a ochladilo se na 29 stupnu - je proste prijemne.

Dnes dve zasadni zmeny - zmena ubytovani a zmena dopravniho prostredku (z Yamahy na Hondu). S obojim jsme spokojeni. Mame bungalow a muzeme navstevovat bazen sousedniho resortu.

Vcera vecer jsme nasli plaz mezi utesy, ktera je krome maleho baru, provozovanem morskymi cigany, uplne opustena. Dali jsme si koupel pri mesicku a pozorovali hvezdy - nocni obloha je tu uplne jina - poznali jsme souhvezdi blizencu a Sirius.

Dnes odpoledne jsme tam vyrazili opet...dali jsme si napoj z kokosoveho orechu - pak nam ten kokos rozsekal - byl vyborny.

Taky jsme snorchlovali, pozorovali mistniho rybare a mistr P. Zahledl pulmetroveho ctverzubce.

Po zapadu slunce v sedm hodin jsme se vydali domu - cestou se jeste zastavili zbastit sumce a polevku z morskych plodu s kokosovym mlekem. Proste takovy normalni den:-)

Nez jsem to dopsala, bourka se prehnala a zitra bude zase hezky:-)

K&P

11. a 12.3. U muslimu na Ko Lante

Ostrov prevazne muslimsky, z mistniho rozhlasu je slyset pet krat denne muezin jak svolava sve verne k motlitbe.
Zenske v satcich (burky jsme nevideli), ale jinak nas to nijak neovlivnuje. Akorat vcera vecer koukame, proc si chlap na navsi myje nohy a ejhle, vedle nenapadna mesita a on si to straduje na vecerni motlitbu. Prekvapilo me, ze nektere muslimske holcicky zahaluji uz i dvoulete  obvykle je toaz kolem 12, 13 let...

Plaze jsou tu nadherne, turisty abys pohledal. Stridaji se tu pisecne plaze se skalnatyma - takze pod vodou zivo - rybky vsech barev, P. videl i morske jezky a nafouklou rybu podobnou te Fuga (jedovate) rybe, jen byla hranatejsi.

Jen v nasi cenove kategorii je tu daleko mene ubytovani na vyber. 1. noc jsme to meli zarizene pres web - opravdu hezky bungalov s lednickou!!!! (vychlazena slivovice chutna daleko lepe nez 40 stupnova;-)
-  meli tam krasnou slevu, ale jen na tu jednu noc. Ted mame ubytko primo u plaze (takove mestske, kde se ti turisti soustredi) - pokoj se sprchou, ale zachod spolecny, okna k ceste. Vzali jsme to na dve noci, zitra uz snad nekde jidne, rada bych se poradne vyspala:-)

Miri sem hodne severanu, hlavne svedu, takze tomu odpovidaji i ceny jidla - asi tak jak u nas v restauraci - to jsme trochu necekali. Nasli jsme ale jednu malou jidelnu, kde se to da a vari vyborne, tak chodime kazdy den tam...

Jinak mame opet pujceny skutr, neni to tu tak kopcovite, cesta ovsem letita a misty dost rozbita. Vyhody to ma - mistni jezdi pomalu:-)) Je obvykle videt na skutru mamku, za ni sedi starsi decko (tak sesti lete)a  u riditek stoji dalsi dve - dvou  a tri lete. Nekdy to starsi vzadu drzi jeste mimino. Helmy samozrejme nemaji.... my je mame:-)

Uz jsme obhlidli par plazi a narodni park po tme bez vstupneho. Clovek se tu citi jako v nejakem zapomnenutem raji - skoro nikde nikdo.

Zpravy dne: 1. skutr nam pujcili s pichlou pneu - mysleli jsme, ze jen vyfoukla, ale dnes se definitvne vypustila
2. mame vyprane pradlo - jak malo staci ke stesti:-)

Dobrou

K&P

9.3. Posledni den na severu a10.3. presun na jih

Posledni dobou jsme se nejak nedostali ke psani, radsi jsme uzivali a vecer uz nebyla sila.

Zaverecny den v Chiang mai jsme navstivili blizkou vesnici Bo sang - znama pro vyrobu papirovych slunecniku a dreveneho nabytku apod. Prosli jsme tam spoustu obchudku, vesnice celkem prazdna bez turistu. Po predchozim dni v horach s prijemnou teplotou jsem se citila ok pouze kdyz jsme se na chvili zastavili v tescu (klimatizovanem) pro vodu. Jinak z nas lilo jako z konve. Zpatky v Chiang Mai jsme jeste navstivili mistni park, kde jsme na trave pojedli obed. Pak uz jen vraceni skutru (bez ztraty kyticky), navsteva sobotniho bazaru - tam zas byo turistu prehrsel a severothajska masaz Tok sen - proste jsem se nechala mlatit drevenym kladivkem pres drevene dlato - ma to uvolnit bloky a zharmonizovat enrgeticke drahy. Citim se uplne bajecne (teda citila, chtelo by to dalsi:-) Mistr P. je tradicionalista a tak si dal radsi masaz zad a krku;-)

Dalsi den ranni vstavani a let do Hat Yai (dole u Malajskych hranic). Vsechno probehlo ok, zadne zadrhele, nebo uz si je nepamatuju:-)

Na letisti jsme se informovali na primy spoj na ostrov Ko Lanta, kam jsme meli namireno. Tak pry kazdy za 1000 B...fiha, to je skoro tolik, co letecky presun o 1200 km. Pekne jsme podekovali a sli na bus:-)
Nebyli jsme si jisti, jak se presne na Ko Lantu  dotaneme, ale verili jsme, ze urco levneji. Koupili jsme listek na hromadne taxi na stanoviste minivanu, tam jsme koupili listek na minivan do Trangu - jede az je plny - meli jsme stesti, za dvacet min jsme byli na ceste (asi dve hodky do trangu) a tam listek na dalsim minivan az na Ko lantu (celkem na ta sranda stala 900 B dohromady - a dve hodky navic). Ridic nas dokonce hodil az k hotelu (ktery jsme si on-line zabukovali po ceste).
Po 13 hod cestovani v osm vecer jsme toho meli tak akorat dost, ale jeste jsme se zasli privitat se s morem kratkou nocni koupeli.
Voda prijemne chladiva:-)

K&P

7. a 8.3. Chiang Mai

Zdravime ze severu!!
Uz je po pul noci a jsem se zavazala, ze budu plodit nejaky clanek... Davam si slivovici na kuraz (dekuji tati a Jirko za prisun) a jdu na to:-)
Rano na nadrazi se o zastup turistu z vlaku perou taxikari, my cekame a hledame jeste jednou v mape, kam ze se to chceme vydat (hotel jsme si nerezervovali). Taxikari jsou tu zmlsani anglanama a nemcema, kteri zaplati, kolik si reknou a hazi premrstene ceny, nakonec ukecame 80 B do centra. Ubytko najdeme drive nez jsme cekali, takze v deset uz jsme ubytovani a po sprse a vyrazime do viru deni. Chiang Mai je zname jako mesto chramu (budhistickych WATU) - ma jich tu byt pres 300. Mame vypsane ty hlavni, urcime trasu a kdyz je po ceste dalsi, navstivime taky. Myslim, z hned prvni den jsme jich dali pres 30. Svou kulturni a historickou povinnost tedy povazujeme za splnenou.
Jelikoz nezijeme ze vzduchu, je treba i neco pojist. Je tady jidelen, restauraci a stanku vice nez obvykle a hodne je jich zamereno na turisty (zapadni jidlo nebo thajske za zapadni ceny) nechavame si poradit pruvodcem. 1. typ vysel - vegetarianska restaurace - vyborne.... 2. typ - take vyborne, cena vyssi, krasne prostredi, ale porce vypada spise jako predkrm ( Mistr P. mi to vycita jeste ted:-) Vecer uz uchozeni navstevujeme nocni bazar, je tam tolik stanku, ze Vas uplne prejde chut nakupovat. Taky je tam jidelni sekce - je treba vymenit Bathy za kupony, ktere pak vyuzijete u mistnich 30 stanku s jidlem - od thajskych pres indicke, cinske az po ovocne shaky.
Pak uz jsme padli za vlast.

Dalsi pulka a muzeme psat dal (Na P. bonznu, ze si tu kupuje mistni Whisky znacky Hong Thong z ryze a notne ji dava zabrat).

Rano snidame veprovy vyvar s nudlemi  a ja se psychicky pripravuju na nocni muru - zase pujcujeme motorku. Na ostrovni jizdu jsem si zvykla, dokonce se mi zalibila, ale tady jsme v precpanem meste (cca 200 000 obyv.), kde se houby vyzname. Dnesnim cilem je Hora Doi Suthep (1676 m) - na ni Wat Phra That a zimni kralovsky palac a mozna nejaka Hmongska vesnice. Chiang Mai je ve vysce 266 m.n.m. Takze prevyseni jak slak.
Nebudu napinat, nikde jsme se neztratili, s nikym jsme se nesrazili a serpentiny jsme taky zvladali. Chram moc hezky, opravdu poutni misto severu, milion lidi, ale taky prijemna teplota. Neni to suche jako u nas cestou k poutnim kostelum a tak kupujeme smazene klobasy na spejli, smazene banany se spejli a nahore skvele Latte:-)

Zimni palac se zahradou otevren, kralovska rodina tu zrovna nevegetila. Mistni prezamestnanost je opravdu jedinecna. Na kazde cesticce jeden hlidac, ktery rika kudy muzete  jit dal. A ta jejich zaliba pro uniformy - kazdy procvakavac listku, hlidac, uklizec ma uniformu s frckama (zenske taky) - bud je to fakt vojensky stat nebo maji uniformarskou uchylku.
Pak se rozhodnome pokracovat dal do dzungle, po uzoucke asfaltce, moc turistu uz nepotkavame. Mijime kavovnikovou plantaz uprosted pralesa, kde davame kafe typu arabica. Dojedeme az do hmongske vesnice - je uz pozde odpoledne, turisty uz necekali, stanky pozavirane, kostymy sundane a probiha normalni vesnicke nicnedelani s pobihajicimi kohouty po navsi.

Cestou zpet se zastavujeme u vodopadu, kde je dost vody na koupani a skoro nikdo okolo. Az na 20 mnisskych teenageru, kteriz nas maji docela bzundu, asi hlavne z bile Farang (v thajstine cizinec) lady v plavkach. Voda celkem zimna, takze vitane osvezeni.

Do mesta vjizdime po setmeni a tu jizdu, to jsme jeste nezrali. Zacpa ve trech pruzich v kazdem smeru, jen skutry a motorky mezi ostatnima nehorazne klickuji. Prece nebudem za voly a nebudeme hodinu cekat poctive zarazeni, tak se pridavame k mistnimu adrenalinovemu sportu a klickujeme. Nutno uznat, mistni ridici vetsich dopr. prostredku s tim pocitaji a jsou predvidavi  a docela ohleduplni.

Predposlednim bodem dnesniho programu je hadejte co? Samozrejme vecere. Aby se nam nestalo co vcera s typem c. 2., vybiram Zradelni trh tahnouci se podel ulice asi 300 m. Tam si snad vybereme oba.
Trhame si vlasy!!! Pochopili jsme, ze jidla, co jsme do ted pozreli, byla predrazena  a vyber vlastne taky nic moc. Tady je skoro vsechno - morske plody, maso, nudle, sladke, ovoce...na konci ulice stolecky, takze clovek si nakoupi, co hrdlo raci a pak si to odnese nakonec a tam to vsechno zbasti!
A nam se teda racilo:-)
Jako predkrm jsme zvolili jemne ogrilovanou chobotnici prelitou ostrou omackou z chilli papricek. Hlavni chod se sestaval z ryze, veproveho s houbama, bylinkama a zeleniny, nasledovalo sushi (10 ks za 30 kc) s wasabi; pokracovali jsme uzenou sladkovodni rybou (blize nejsme schopni specifikovat). Jako desert vyhrala palacinka s banany prelita cokoladou. Jeste jsem mela v merku ovocny shake, ale kokosovy nebyl, a tak jsme se rozhodli zbytecne se neprecpavat.

Definitivni teckou dne byla hodinova thajska masaz, asi neni treba nic dodavat...

Dobrou noc.

K&P

6.3. Zacatek cesty do tramtarie, rozumej BKK potazmo Chiang Mai

Dva dny zpet jsme si koupili listky na dopravu do BKK. Kupovali jsme to v mistni cestovce. Ochotna thajka s nami asi trikrat prosla vsechny mozne druhy dopravy. Autobus jsme z casovych duvodu zavrhli a zvolili mirne drazsi minivan s odjezdem v sest rano :-(
S tim, ze jsi slecna poznacila nas hotel, ale presto doporucila dojit na hlavni cestu.

Rano pred sestou jsme si to prihasili na hlavni cestu. Jeste rozespali rozeznavame prvni projizdejici minivany. Nikdo nas, ale nechce nabrat. Ve 6:45 zaciname byt nervni a volam na cislo do cestovky. Asi pet minut vysvetluji stejne slecne co nam to prodala, ze stale cekame a nikdo nas nenabral. Ona tedy, ze zkontroluje situaci a zavola mi. Mezi tim nam jeden minivan zastavi, ale odveti, ze nas teprve prijede.

Se sedmou hodinou volam znovu do cestovky a slecna se omlouva, ale ridic nas nejak minul. Ze pry nam zaridila dalsiho. Po chvili nas vyzvedne mistni taxi, a zaveze do cestovky, kde nam sdeli, ze nas minivan uz je na trajektu a dalsi, ze jede az jednu. To je pro nas pozde. Nakonec nam nabidnou zpet penize a ze nas taxik hodi na do pristavu a tam si koupime listek od konkurence, ktera jede casteji. Bereme. Taxik nas vyhodi u privozu a v budce kupujeme listky za 300 BHT na minivan co ceka na pevnine. Nalodujeme se a doufame, ze na brehu opravdu nekdo bude. Listky co mame v ruce jsou v thajstine a pripominaji vice toaletak nez cestovni doklad.

Na pevnine nas odchytava dalsi pani z cestovky s tim, ze mame pockat nez pojede minivan. Ok, tak to vypada nadejne. Za chvili prijde nejaky thajec koukne na listky a rika, ze pojedeme taxikem. No jsme z toho vedle jak ta jedle. Vyrazim na parkoviste poptat jak se to ma. Ale nic se nedozvim. Pri navratu do haly nas jiny thajec posila k taxi. A fakt, je tady mistni taxi, rozumej pick-up s podomacku dodelanou korbou na sezeni. Za chcili dorazi thajec a cpe nas s dalsimi turisty dovnitr. Toz se ho nervozne ptam, ze v tomhle snad nepojedeme do BKK. A ne ze nas jen hodi k zastavce minivanu. No doslova hodi. Jede totiz stovkou pres vesnice i pole. Mame na korbe co delat, at nas nekde nevysype.

Spolu s nami cestuje jeste postarsi par Nemcu. Docela zvlastni dvojka. Pani je je tak trochu zrala do blazince, ale co aspon je sranda. Umi neco thajsky, tak se snazi doptat jak to teda vlastne pojedeme. Po pul hodine dorazime do vetsiho mesta vychodne od Tratu (hl. m. mistni provincie) a, ze minivan za chvili prijede. A vskutku za 15 minut je tu dodavka typu VW transporter pro 11 lidi. Nasoukame se dovnitr, na mne vyjde misto az vzdu, Kacmi mi nedrzela flek, kdyz jsem nakladal batohy. OK, co se da delat. sedacku si nemuzu polohovat, ale zase mam mista pro dva. Cestou BKK zpovidame Nemce, co jsou zac. A pry, ze uz 15 let jezdi do Thajska. Poradi nam i ukrytou plaz na Ko Lante (nas budouci cil:-) ) a, ze pry pokud mame radi plaze, tak at jedeme priste na Filipiny. Ze je to tam jeste mene turisticky rozvinute, a tak je tam mene turistu, prijemni lidi a nadherne plaze. Jen, ze jidlo nestoji za nic. No uvidime, treba se na akcnich letenkach neco v budoucnu najde. Do BKK prijizdime opet pekne naklepani, neb ridic jel opet jako prase, ale zato nacas. Vystupujeme na Victory Monument, Sky trainem a metrem prijedeme na nadrazi. Tady jsme si chteli dat bagly do uschovny (podle LP 10 BHT za den), ale ceka nas neprijemny sok, chcou 70 za den za bagl. Pekny ojeb. No nic 140 BHT, nedame za dve hodky. A tak obsazujeme lavicky v prostorne cekarne, stridame se na strazi. Pak zajedeme do mistni "nadrazky" (pro Talageho a Joseho mam fotky :-) ). Davam si obligatni Pad Thai a je to jen prumer, ale i tak skvely. Vracime se na lavicku a stridame se navsteve sprchy, ja jeste chvili obdivuju mistni Thajku co vypada stezi na dvacet a ma za manzela notne obtloustleho a stareho Thajce a tak lete dite. No proste, tady je to normalni. Casto vidime na ulici Thajku zavesenou do notne starsiho pana ze "Zapadu." Nas vlak vyjede s 20 min zpodenim, ale to nam je jedno. Vice nas trapi ze, sedime u okna, ktere je zamlzeme a neni z nej videt a tak furt koukame k sousedum, abychom neco videli. Jizda v noci je Ok a ve vlaku je docela klid, luzkova uprava hodne dobra. Oproti Indii ucineny polstrovany Luxus. Rano se budime docela vyspani a za dve hodky jsme v Chiang Mai. PaK PS: Fotky dodame posleze, jsem rad ze uploadnu aspon text.

4. a 5.3. Posledni dny na ko changu

Jeste jsme si dositosti (asi jsem nenasytna, ale jeste bych uzivala dal) uzili palem,more a pisku a zase se vydavame na dalsi cestu. Zitra rano v sest do bangkoku a pak vlakem do Chang Mai. Behem cestovani bude vic casu, tak zase pripojime nejake vesele prihody, ted jen abyste vedeli, ze zijeme a ze jsme nezapomneli... Hlavni zprava dne: skutr vracen bez sramu a my prezili ve zdravi. Mene dulezita zprava: Mistr P. si oholil vousy i s bradkou, vypada silene:-) K zamysleni: v Patay se pry da pronajmout maly apartman 20 min od more s lednickou, televizi, varicem a skrini na MESIC za 5400 bathu. Na duchod se tu vazne stehujem. Dobrou, cestovatele K&P

3.3 Po Ko Changu na dvou kolech II.

Nejde proud! Z nebe spadne par kapek, a hned vypadek elektriny. Kdo by to rek. Tak to tady smlolim pri lampicce ke kindlu, tak dnes necekejte zadne zazraky.
Dnesni cil byl jasny - objevit vychodni pobrezi nedotcene turismem. No hadejte, proc je nedotcene - plaze tam totiz nejsou (nebo jsme je proste neobjevili) Vyjeli jsme dopoledne a ve dvanact jsem se videla nekde hezky ve stinecku pod palmou s piveckem nebo aspon studenou vodou. No houby houby zlata rybko. Stinecek se nekonal. Ficeli jsme si to dal a dal, doufajice, ze za tou daslsi zatackou, vesnickou, zalivem ...uz najdeme to nase vysnene mistecko. Slunko pali, pul jedne, jedna (ja na sobe minisortky) ..pul druhe a furt nic. A najednou dochází benzin, hledame klasicke sedmicky rumu u silnice, ve kterych se mistni benzin prodava a ony najednou nikde.. stavime u hotelu, tak pry ze po 1 km na to narazime....po 2 km stavime u obchudku, pry ze za 3 km to uvidime. nalada klesa primo umerne vypraznujici se nadrzi. na poslednich par kapek jsme nakonec dojeli na pumpu. Nalada stoupa (pouze mirne, protoze teplota taky a ja citim spaleninu - nebo co z mych lytek vecer bude :-)
Dojeli jsme na konecnou - typicka thajska rybarska vesnicka, turista sem zabloudi pouze omylem - asi jako my
:-) Udelame par fotek, mistni si nas nevsimaji, anglicky neumi. Definitivne se smiruji s tim, ze dnes proste koupacka nebude - kolem jen mola do rozbahneneho more a tuny odpadku - recyklace a trideni odpadu sem jeste nezavitalo. V echt mistnich potravinach si davame dva nanuky za 12 kc a do misticky kukurici se želem, ledem, zalite sladkou vodou - mistni specialita. ZAJIMAVE. po ceste zpet prohlidka budhistickeho chramu a snaha o nalezeni vodopadu. Smysl maji spise po monzunech, kdy jsou plne, ale kdyz uz jsme tam, ze... chybi trosku cedule v AJ, takse ptame, smysluplne odpovedi se nam ale moc nedostava - viz. Thajec nikdy nerekne, ze nevi, protoze Vas nechce zklamat a shodil by se, tak Vas radsi posle blbe:-) Nicmene jako zazrakem je nachazime. Uplna fatamorgana... Vodopad  sice moc nepadi, ale kdyz netece, aspon, ze kape a pod nim je vetsi tun, kde hadejte co - je krasna, cista a hlavne studena voda. Zazrak, Milagros, Miracle....nikde nikdo (coz me teda moc neprekvapuje, kdo by se sem taky tahl dva km pesky dzungli), tak shazujeme propocene obleceni a sup do tune! Pripadam si jako v Rychlebkach na Vycpalku, jen trochu mensi. ani mistni lochneska neprisla a pirane tu taky nebyly. Na zpatecni ceste me Premek nechava chvili po rovine ridit skutr (nenechte se mylit, provoz 0 a on radsi ceka u cesty), ale to je fuk, po 1. v zivote ridim neco s motorem na 2 kolech a je to super. Aby toho stesti nebylo moc, zacina prset. Zastavujeme na jidlo, objedname si (prestane prset) - jeste, ze tam ma panmama fotky jidel, jinak bychom se nedomluvili (za dve jidla a jednu polevku platime  65 BHT (42 Kc) - uplne neskutecne. Odjizdime -zacina prset :-) Ne, ze by nas to moc prekvapilo. Ted sedime na bunglovu a nejde ta elektrina - rozumej, vetrak nevetra, bude tezke usnout, asi padne dost slivovice ;-)

2.3. Chcete-li do termalu, vzhuru do Thajska

U nasi zname babci jsme si objednali tradicni Pad Thai a Fried rice & Shimps, dohromady oboje po 40 BHT a vyrazili prozkoumavat plaze na sever od Lonely beach. Po ceste "na sever" jsme se se zastavili na vyhlidce  nad plazi Kai Bae. 

Z vyhlidky je krasne videt na prilehle ostrovy Ko Mon Nai a Ko Mon Nok. Prvni je opravdu blizko plaze a pozorovali jsme lidi na kajacich jak se plavi sem a tam. U obou ostrovu se pry da paradne snorchlovat, my ale sebou nemeli bryle tak jsme vylet no ostrov odsunuli. Misto toho jsme se presunili na plaz Kai Bae a uzivali si poloprazdne plaze a vody, ktera u brehu mela snad vice nez 40 stupnu. Proste jako by jste si napustili vanu teplou vodou. Po chvilkovem lelkovani a rochneni ve vode jsme se vydali na pruzkum nedalekého resortu. Kacka mne, zahy opustila. Pokracoval jsem tedy sam a dal prosel az na konec plaze smerem na jih, kde toho moc k videni nebylo. Jen hotel a plno Rusu, Nemcu a sem tam nejaky Frantik.

Pri ceste zpet jsem jeste prochazel par bungalovy s tim ze pokud byly za rozumnou cenu, tak bychom se presunuli sem. Nic v nasi cenove relaci :-) To same i smerem na sever. Pak jsme vyrazili dal smerem k plazi Khlong Prao, ktera je sice nadherna, ale plna Rusu s naditymi kapsami. 

Na ceste zpet k Lonely beach jsme stavili opet v jedne echt thajske vyvarovne na vynikajici jidlo, ke kteremu jsme pridali ovocne shaky za 40 BHT. Ty byly naprosto uchvatne. Z čerstvého ovoce a vice nez pullitrove. Kacka to do sebe ani nemohla nasoukat.

PaK

2.3. Rychla snidane a vzhuru na dalsi plaze

Jen takova vsuvka. Dnes snidame pozdeji a po serii vybornych thajskych jidel, davame American breakfast v "Cafe del Sunshine" a je to mirne zklamani. Parky velikosti malíčku a slaniny taky po skrovnu. No nic jdeme si objednat a nechat zabalit něco na obed k nasi zname babci od vedle.

 

 

1.3. Po Ko Changu na dvou kolech

Rano jsme konecne vstali brzo (z naseho pohledu o pul devate)a vydali se na plaz. Bylo mirne zatazeno, coz bylo blaho pro nase spalena ramena a taky pusto prázdno, neb vsichni mladi po noční kalbe jeste vyspavali. Dali jsme dve hodinky a pak jsme se jiz museli jit odhlasit, neb jsme nemeli zaplaceno na dalsi den. Rozhodnuti objevovat dalsi krasy ostrova jsme si pujcili skutr Yamaha 125ccm. Dojeli jsme az na jih do Ban Bang Bao. Dal uz silnice nevedla. Vesnicka s kraamkama a spousty rybich restauraci primo na pontonech kolem mola. Chteli jsme si dat nejake morske prisery, ale ceny byly na misti pomery trikrat az ctyrikrat vyssi, tak jsme to vzdali. Zkoukli jsme majak a zaliv a pri tom se koupali v litrech potu, ani jsme se tam nevyfotili. Chteli jsme tam sehnat ubytko, ale vsechno drahe (pritom takovy konec sveta) a popravde plaz nic moc - hlavne dost odpadku a ras. No svlazili jsme se ve vode teploty caje, ve kterem se cukr stale jeste bez problemu rozpusti. Hledani noveho ubytka se nam moc nepovedlo. Vsude, kde jsme zastavili bylo bud plne nebo drahe. Tak jsme dojeli zpet odkud jsme vyjeli, jen dal od more, ale zase hezci a s rucnikama:-) Co bylo ale nejsilenejsi - jizda na skutru!!! Kopce stridaly zatacky, nebo se spis prolinaly, uzka cesta, a vsechno prudke. Helmu jsme vyfasovali, ale to bylo tak vsechno. Meli jsme na sobe kratasy a triko...ani jsem si nepredstavovala ten silnicni lisej, co bychom chytli pri nejake kolizi. POZOR: Mistr P. jel se mnou jako s pokladem:-)
Zitra vyrazime na sever na White Beach a dal a dal...
K&P

27. a 28.2. Cesta na Ko Chang a 1. valeni na plazi

Rano v osm jsme byli pripraveni opustit naruc Bangkoku na vrhnout se do viru Thajska. Vyzvedl nas chlapek pred cestovkou a byli jsme prinuceni si na tricko nalepit cervene nalepky - aby bylo jasne ke komu patrime a kam mame dojet...no pripadala jsem si prinejlepsim jako decko ve skolce, ale spise jako kufr s carovym kodem na letisti. Den predtim jsme se ptali, jestli na Ko Chang pojedeme minivanem - rekli, ze ano. Jake bylo nase prekvapeni, kdyz se k nam s pulhodinovym zpozdenim prikodrcal dvoupodlazni autobus. Ale tak, zase jsme z toho 2. patra meli docela vyhled. Nasledovalo jeste tak 1,5 hodiny trvajici nabirani skupinek vydesenych cestovatelu s cervenyma nalepkama (nekteri s nima jeste beztak spi..) a nekonecne popojizdeni v bangkocke zacpe. Jaka to cira radost, kdyz jsme meli ty mrakodrapy z dohledu. Celkem jsme jeli asi 7 hodin do pristavu. Zastavili nam jen jednou na jidlo a damy mely moznost si poopravit ucesy. jiste si dokazete predstavit to utrpeni...horky den, klima moc nefoukala, zizen jako tava na pousti tri tydny bez oazy a autobusova mistnustka k uprave ucesu a make-upu nefunkcni. Jinymi slovy - PEKLO. nemusim ani dodavat, ze mistr P. z toho mel bzundu:-) Nakonec jsme stastne dojeli do pristavu, nalodili se na trajekt a blizili se k v oblacich zahalenemu ostrovu (a doufali, ze jsme v pruvodcich nvynechali kapitolu informujici o monzunech a podobne...) 

Po trictvrte hodine jsme se dotkli pudy vytouzeneho tropickeho ostrova - a hle, zadne lodky, zadne taxi. Kruci, jak se dostaneme do jednoho z hotelu, co jsme si vybrali, zhruba 20 km odtut? Netrvalo ani minutu a prijeli mistni taxiky (takovy otevreny minivan se zastřešenou korbou asi pro 10 lidi - nebo tolik, kolik se tam nasklada) jela s nama i starsi verze Nicka Slaughtera z vrazedneho pobrezi - barevna kosile, opaleny, vybelene zuby. Taxi nas vyhodilo skoro u hotelu, volno meli a tak jsme se za chvili ubytovavali v malem bungalovu se studenou sprchou bez rucniku (za kazde chteli 100 bathu navic. A zajimalo by me, k cemu by mi tu byla tepla voda, leda, ze bych si chtela zalit nejake nudle, no a za ty stejne prachy si tu koupim klidne rucnik novy).

Moc jsme neotaleli, mraky se nenechali vydesit a supali na plaz - teda tech 30 m, co je vzdalena od naseho bungalowu :-) Nebudu vas dlouho natahovat, i tak jste beztak zeleni zavisti, ale more teple, pisek bily, morsky vanek prijemny a palmy nad nami... no a to je asi tak popis i dalsiho tedy dnesniho dne - jen se k tomu pridalo azurove nebe. Takze raj na zemi. Ve vode jsme byli vic jak nasousi - a tam jsme byli ve stinu. Presto i pres solarko jsme se trochu pripekli, ale nic, co by nespravilo trochu aloevery:-) Takze zhodnoceno podtrzeno = RAJ NA ZEMI!!!! Timto se s Vami loucime a necekejte, ze nas jeste nekdy v te zimne, smogem oplyvajici zemi uvidite ;-) Prijedte na navstevu a zalozime tu ceskou kolonii;-)) K&P

 

26.2. V Bangkoku, Wat Arun a Chao Phraya express

Nas druhy den v BKK zacal velmi poklidne, chteli jsme dospat Jetleg. Po desate hodine jsme vyrazili z naseho ubytovani smer Dusit park. S planem navstivit kralovsky palac a přilehlý park.

Snidane byla v planu cestou, ale nakonec to byl trochu orisek. Protoze jako na potvoru nebyly nikde po ceste rozumne stanky ci obcerstveni. A tak jsme zapadli do jedme vyvarovny, kde nam naservirovali mistni verzi polevky s ryzovymi nudlemi, kousky nasekaneho kureciho, jater a kdovi co dalsiho. Docela "chutovka" takhle po ranu. Myslel jsem, ze to Kacka odmitne jen co to uvidi. Hrde to ale do sebe nasoukala skoro vsechno. S pocitem tezkeho zaludku jsme se vydali na bus.

Jizda busem je v BKK kapku obtizna. Jizdni rad neexistuje a na zastavce jsou jen cisla linek. Takze vzdy musime nekoho zpovidat cim mame jet.

Bus nas vyhodil asi 0,5 kilometru od parku a tak v horku slapeme dal. V tu dobu to, ale jeste nevime. Ja chytrak si zapomel synchnizovat Kindla v Nexusu a tak nemam offline kopii Lonely planet :-( a Tripadvisor znal jen Dusit zoo, ktera ma byt hned vedle. Po chvili jsme nasli bocni vchod, ktery spise pripominal vchod do kasaren. Vpredu vojak, vzadu vojak a v budce jeste "oficir."

Volne jsme kolem nich prosli a poracovali dale do pekne upraveneho parku. Po chvili nachazime pokladnu a kupujeme listky za 100 BHT do Vimanmaek Teak Mansion. Pro mne jeste slusivou ruzovou suknicku, protoze mam kratasy :-(  Opakuje se tak male Dejavu z Indie.

No cekal bych to v mesite nebo Watu, ale tady ne.

Vimanmaek Teak Mansion je palac z teakoveho dreva, ktery pouzival Rama V. po te co sem prestehoval sidlo kralu.

Je to nádherně vzdusna budova z kolonialni ery. Uvnitr bylo plno fotek králů a kralovske rodiny, sperku a slonoviny. Prohlidku jsme stihli jete pred najezdem Cinske hordy turistu, kteri se  pěkně pekli ve fronte u vstupu. Cestu ke kralovskemu palaci nam ulehčilo svezeni golfovym vozitkem, ktere tu jezdilo zdarma sem a tam. Dovnitr jsme nesli, chteli 500 BHT za kazdeho.

Kousek od palace stopuju Tuktuk a snazim se ridicem domlivit, ze chci k rece. Nazorna ukazka na mape pomaha. Chce 100BHT, nakonec jsme se domluvili na 80. Po ceste se nas snazi jeste nalakat na jizdu po kanalech za 1400 BHT. Tudle nudle, ja chci na Chao Phraya express. Po dalsim premlouvani nas doveze k jednomu molu. Kacku nechavam  ve stinu odpocivat a slapu k dalsimu molu kde jezdi Chao Phraya express. Vracim se pro Kacku a kupujeme celodenni listky po 150 BHT. Nastupujeme na prvni lod, ktera jede po proudu dolu a uzivame si vyhlidky na Waty a pak moderni cast BKK. Jedeme az na konecnou a pak zpet. Cestou proti proudu zastavujeme  naproti Watu Arun. Prejedeme pres reku prevozem a jdeme ho zdolat. Je kne vysoky a prikry, odmenou nam je nadherny rozhled po BKK. Cestou dale prejizdmime nase molo a pokracujeme neplánovaně dal. Vysedame na dalsi zastavce a vracime dalsi lodi zpet. Doprejeme si maly odpocinek v parku u reky. Chci jeste koupit listky na Ko Chang. Zastavujeme se v cestovce nedaleko naseho hotelu. Kupujeme listky na Ko Chang za 350 BHT jeden od evidentně cinske prodejkyne a ptame se po lizdenkach na vlak do Chiang Mai. Listky nejsou problem, shodneme se na cisle vlaku a dobe odjezdu a slecna dvakrat nekam vola a pak rika, ze za pulhodiny je budeme mit za necelých 1900 BHT. Coz je prirazka asi 120 BHT, ale nez bychom tam dojeli tak bychom utratili vice. Takze s radosti prijimame a jdeme se rychle osprchovat.

Listky mame a vzhuru na veceri. Prvni chod daveme u pani na rohu ulice nejake nudle s noky. Opet mistni specialitka :-)
Pak uz mirime ke Khao Sanu. Kacka mi chce v jednom stanku koupit triko, ale nakonec odolam.  Je tu vsude plno lidi a turistu. Nekdy az moc. Davame druhou veceri a ta je zatim nejlepsi co jsme jedli. Mistni Pad Thai s morskymi plody. Zakapnute limetkou, je to proste skvele. V nedaleke smenarne jeste vymenime dolary za zatim nejlepsi kurz 29,54 a mirime spat. Rano vyrazime na ostrov Ko Chang (Sloni ostrov).

25.2. Prilet do Bangkoku a prvni kroky

Let z Moskvy probehl bez problemu a nacas. Jen skoda, ze jsme nemohli tech 9h zaspat. Muj osvedceny recept na klidny spanek aka nakup 1L alkoholu v Duty-free tentokrat nevysel. Mel jsem strach ze nas jeste pred boardingem jeste jednou proskenuji, a tak jsem nechal alkohol zapeceteny, misto abych ho prelil do pripravenych petek. 

Buhozel Rusove asi moc na palubach letadel pili, a tak maji zakaz jakehokoliv piti na palube, takze na palube se nic nepodavalo a neustala pritomnost letusek, znemoznovala preliti do PETek.

Dolet a pristani bylo v pohode a diky  zkusenostem jinych Cechu jsme uprkem leteli na imigacni s vyplnenymi listecky, tak abychom predbehli cele letadlo a nemuseli cekat. To se vcelku povedlo a ve fronte jsme stali jen asi 15 minut. Nez nas pustili tak uz nase bagly vesele kolovaly na pasech. Vyzvedli jsme je a ja na WC prelil alko do petek a usetril si tak apon pulkila starosti s lahvi od Finlandie.

Nasedli jsme na City line train a po prestupu na metro dorazili na konecnou k National Stadium s velkym obchodakem. Meli jsme hlad a zizen. V obchodaku nachazime uschovnu zavazadel a "prostou" jídelnu a davame si  2x Kureci s ryzi za lidovych 45 BHT. Tady nas dost zmatl system kuponu, kdy si musite jit smenit bahty za kupony stejne hodnoty do smenary a teprve si muzete neco koupit. No co jiny kraj, jiny mrav.

Po obede chvilku okounime po cenach  v obchodaku a vyrazime busem na Khao San. Je poradne vedro a Kacce to viditelne nedela dobre. Z busu vystupujeme necely kilometr od naseho hotelu. Cesta se k hotelu trochu protahuje, GPS netusi o male "katove ulicce," ve ktere je hotel ukryty a tak nas dovede o ulici dal.

Na recepci zdržuje jedna Francouzka co si popletla data, ale recepni je vklidu a uz kdyz mne uvidi tak na mne vola "Czech?" Takze rezervace pres Adgodu klapla. Pokoj je OK.  Doprejeme si dve hodiny spanku a vyrazime do ulic.

Prvni na rade je jak jinak jidlo. Zapadneme do mistni vyvarovny a Kaccka si dava Pad Thaj s krevetami a ja Kureci s kesu orechy, oboje dohromdy stalo 200 BHT + 5  BHT zpropitne. Pak se vydavame k mistnimi budhistickemu chramu kde je zrovna nejaka modlitba a davy lidi se svickami a tyčinkami a kvetinami. Kupujeme si taky tohle "kombo" a kruzime kolem chramu a nasledne zapichame svicky a vonné tycinky do podstavce a v duchu myslime na meho dedu, ktery dnes umrel. Delam par fotek zlateho budhy a mirime ke Khao San road, mecce to vsech backpackeru v Bangkoku. Je tu zivo, vsude sama vyvarovna, restaurace, cestovka a hlavne plno cizincu.  Na jidlo je se radost se koukat, vsechny mozne ryby, kureci, ovoce. Neco na spejli atd. Zitra urcine neco ochutname.

Projdeme to sem a tam a v jedne z cestovek se ptam, jak je to dopravou k nasemu pristimu cili Ko Changu. Tak pry jezdi jednou denne  minivanem za 350 BHT a rezervace staci udelat den predem. No tak uvidime, zitra zkusim jeste dalsi.

Po chvili zapadame do jednoho z cetnych masaznich salonu a davame si hodinovou masaz. Ja klasickou Thai a Kacka zada, krk a hlava. Po hodine odchazime jako znovuzrozeni a s pocitem ze tohle budeme casto opakovat.
Cela sranda nas vysla dohromady na 500 BHT.

Pak uz jen zkoukneme nedaleky ricni kanal a mirime na hotel.

24.2. Letiště Moskva

Hlásíme se z Ruska, letiště Moskva. Cesta sem OK, první zábava nás čekala už v Praze na check inu. Ze 3 okynek odbavovali naráz let do Moskvy, Kyjeva a Bukurešti. Milion rusu a Ukrajinců, predbihali se,hádali se...nakonec nás od bavili včas. V letadle jsme si dali uzené s knedlikem a pivo (světě div se i Přemek:-)- evidence ve formě fotky přijde posléze. Než jsme se nadali,už jsme přistávali. jen 20 min zpoždění a to včetně ostrikani letadla proti mrazovým i prostředky. Ted okujeme letiště a místní. Museli jsme znovu projít pasovou kontrolou a rentgenem zavazadel i když jsme pořád v mezinárodním prostoru. Jen pro zajímavost 1 l vody 4 eura, 1 l vodky 8 euro... A na každém kroku kuracke koutky, které nejsou ničím oddělené. Za 40 min boardujeme, pak již jen 9 hodinový let a jsme v zemi zaslíbené. Drzte nám palce a brzy zase na shledanou. K & P

23.2.2013 Vyrazime smer Praha

Uspesne jsme dobalili nase bagly a nezapomeli do nich pridat muj tradicni talisman - lovecky salam. Kacka pridala svuj talisman - Slivovici.  Cestou na nadrazi se  nejak osivam a batoh se mi zda nejaky moc tezky. No co naplat, u Bajna jeste provedu revizi.

V poklusu nasedame do RegioJetu, neb pan hlasatel ve Svinove se zapomel zminit, ze vlak uz je na peronu.
Vse dobre dopadne a za chvilku uz spokojene vychutnavame Matovy caj s medem. Kacka k tomu pridava Gejsa Sushi set.

Timto prvnim prispevkem z cesty povazujeme Expedici THAJSKO 2013 za zahajenou! :-)

Itinerář - varianta II.

Po dnešním celodenním pátrání, vyhledávání, čtení a zkoumání jsme vytvořili předběžný itinerář č. II. Číslo jedna měl platnost asi dvě hodiny... tak uvidíme, jak dlouho vydrží tento:-)

Tak tedy:

23.2. Odjezd směr Praha

24.2. 11:40 Odlet do Bangkoku s přestupem v Moskvě

25.2.  8:40 Přílet Bangkok, ubytování poblíž Khao San Road, prohlídka Bangkoku

26.2. Bangkok

27.2. Ráno odjezd na ostrov Ko Chang - příjezd kolem 15:00 (bus+trajekt) - na východě blízko hranic s Kambodžou

28.2. - 6.3. Ko Chang - pláže, nár. park, sloni, vodopády možná 2 denní pobyt na nějakém tichém málo obydleném romantickém ostrůvku (ještě ve stadiu rozhodovaní kde, kdy, jak a za kolik:-)

7.3. Odjez směr Bangkok, nočním vlakem do Chang Mai

8.3. - 9.3. Chang Mai a okolí (chrámy, trek...)

10.3. Odlet do Hat Yai - přes celou zemi skoro až k Malajským hranicím; busem přejezd do Trangu  a pak na ostrov Ko Lanta (ještě v jednání, který z ostrovů to přesně bude - každopádně někde pod Krabi:-)

11.3. - 15.3. Ko Lanta (průzkum ostrova na skůtru...)

16.3. Přesun do Krabi a nočním vlakem do Bangkoku

17. - 18. 3. Bankong a okolí

19.3. 10:15 odlet přes Moskvu do Prahy - 19:30, snad chytneme poslední slušný vlak do Ovy, doma kolem půlnoci

20.3. 7:00 Nástup do práce:-((

Všechny další lokality jako Zlatý trojúhelník, Kanchanaburi, Ko Pha Nang, Prachuap, které jsme zvažovali a chtěli se podívat, tak na ty se nedostalo...z časového důvodu:-(

A místa jako Pattaya, Phuket, Krabi, Phi-Phi, Ko Samui, na ty se taky nedostalo....z důvodu přemnoženosti turistů:-)

Thajsku zdar!

K&P

Klavesnice dorazila!!!

Aby se cela cesta dal jednoduse zapisovat, poridil jsem k tabletu tuhle sikovnou klavesnici. Je "bluetooth" a tablet se da do ni hezky zasadit. Mate pak docela sikovny "lowcost" ASUS transformer.

 

Prvni prispevek na novem blogu o ceste do Thajska

Více jak dva roky uplynuly a já se opět chystám vydat za hranice všedních dnu. Tentokrát je tu, ale velká změna. Na cestu se vydávám s přítelkyní Kačkou.

Přeci jen Kačka není Aleš, a jsem docela zvědavý jak si povedeme. Mam v plánu z cesty dělat zápisky ve stylu předchozích blogů. Doba a technika, ale pokročila a tak jsem nas vybavil tabletem s klavesnici :-)

Cestování zdar.